Naši zemědělci a výrobci nejsou neschopní, naopak

beran stado

Likvidaci selského stavu v době kolektivizace vidíme jako jedno z nejhorších dědictví  komunistické totality. Národ byl odtržen od půdy, svobodný  selský  stav zanikl a s ním bohužel i „ selský rozum“. Tehdy byl nahrazen nerozumem politických tajemníků  z okresu, kraje, ÚV KSČ a poradců z Moskvy. Dnes jsme mnohem dále. Máme Centrální mozek pro všeobecné blaho lidstva v Bruselu a poslušné přenašeče jeho myšlení a nařízení. Je to „geniální“ mozek. Přes podbízivě nízkou cenou práce českého člověka, prostřednictvím uměle a nesmyslně podhodnocené koruny, nám umí tato „mozkovna“ levněji dodat tu vepřové z Německa či Dánska, tu zase mléko z Francie, nebo rajčata z Holandska. Nevěříme, že by domácí výrobci byli tak neschopní, aby při  levnější ceně práce a nepochybně nižších dopravních nákladech, vyráběli dráž než jejich západní kolegové .

Moravskoslezský kraj nelze vnímat pouze jako kraj průmyslu. Jistě zde významnou roli hraje zemědělství. A to jak v oblastech s převažující ornou půdou, tak i v oblastech s travními porosty (podhůří). Chceme vnímat zemědělství opět a především jako zdroj místních zdravých potravin. Chceme, aby cesta potravin od výrobce ke spotřebiteli byla co nejkratší a nejčitelnější. Tohoto můžeme postupně dosáhnout vytvářením jednodušších podmínek a legislativy jak pro výrobce potravin, tak i pro vznik menších, o to však početnějších zpracovatelů s přímým prodejem výrobků v nejbližším okolí. Povzbuzujme nové generace obecních pekařů, mlékařů, sýrařů, chovatelů drůbeže, koz, ovcí, skotu s návazností na malokapacitní jatka, řezníků a uzenářů, malých mlékáren, pěstitelů ovoce a zeleniny, brambor. Tito již v kraji jsou a mají své zákazníky, ale jsou dosud na okraji byznysu s potravinami a i na okraji skutečného zájmu politické garnitury. Zpravidla bojují s přemírou byrokracie a legislativy. Pokusme se to změnit. V  našem kraji těžce ekologicky zatíženém nám tento směr jistě přinese alespoň dostupnost zdravějších potravin a přirozeně vyšší zaměstnanost, když si své potraviny budeme vyrábět, zpracovávat a prodávat sami. A v neposlední řadě aspoň částečně obnovu nové generace svobodných zemědělských podnikatelů se zdravým rozumem a s láskou ke své půdě. „Skutečnost, že takové potraviny musí být přirozeně dražší oproti výrobkům velkovýrobců, může být kompenzována odstraněním marží řetězců, které jistě nejsou malé a které plynou do zahraničí. Proč by tady ty řetězce asi byly? Z lásky k Česku? Cha, cha……“, dodává Jaroslav Tesař, člen Svobodných, podnikatel a zemědělec. “Málokdo si uvědomuje, že jednou ze zásadních brzd podpory zemědělského podnikání v malém a středním rozsahu je existence perverzního konfliktu zájmů současného ministra financí Andreje Babiše. Jeho společnost Agrofert je největším vlastníkem zemědělské půdy a největším výrobcem potravin v ČR, jmenujíc namátkou alespoň Vodňanskou drůbež, Olmu, Penam nebo Kostelecké uzeniny. Je to jeho hnutí ANO a jeho poslanci Parlamentu a Senátu, kteří disciplinovaně odhlasují všechny návrhy utužující tuto podnikatelskou strukturu i tok bruselských dotací, např. do žlutých, biopalivem páchnoucích lánů řepky“, říká Radomír Klein, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro krajské volby v Moravskoslezském kraji.

V oblasti zemědělství prosadíme následující kroky:

  1. Ze současných zaměstnanců kraje příslušné kvalifikace a praxe vytvoříme skupinu, která bude určena jako informační podpora malých a středních zemědělců.
  2. Skrze zastupitelstvo kraje navrhneme Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR zákon zjednodušující podmínky pro podnikání v zemědělství malým a středním zemědělcům.
  3. Kraj prostřednictvím svých zaměstnanců bude pomáhat překonávat byrokratické překážky pro realizaci zařízení určených a potřebných pro rozvoj zemědělské malovýroby (např. malojatka, drobné výrobny potravinářských produktů, farmářské prodejny apod.).