Centrální plánování v kultuře? A proč?

jeviště

Moravskoslezský kraj v oblasti kultury poskytuje dotace na konání kulturních akcí, obnovu kulturních památek, akce tzv. krajského významu, divadla a knihovny, a to vše v objemu cca 39,5 mil. Kč ročně. Dotace rozděluje na základě žádostí a názoru příslušné komise o výši adekvátního příspěvku.

Problémem tohoto systému je, že žadatel musí mít dostatečné informace o samotném vyhlášeném programu, musí „správně“ zpracovat žádost a zejména mít příslušné kontakty. Tento způsob nepovažujeme za transparentní. „Složení a kritéria rozhodování komisí silně zavání protekcionalismem a politickými kontakty žadatele. Těžko si představit, že by aktuální, sociálně-demokraticko-komunistické složení krajské politické garnitury podpořilo např. KomančFest – festival angažované protikomunistické písně, nebo mezinárodní konferenci s názvem Kolaborace a servilita sociálních demokratů po roce 1948. Krajský úřad musí být této funkce zbaven a kompetence k podpoře kultury musí být přenesena do působnosti jednotlivých příslušných obcí“ říká Radomír Klein, lídr koalice Svobodných a Soukromníků pro krajské volby v Moravskoslezském kraji.

Pouze obce znají přesné podmínky místa, časového souladu s ostatními aktivitami, dopady na obyvatele. Kraj se nemá finančně podílet na akci, která samotným konáním např. ruší obyvatele dané lokality.

Obce jsou schopny mnohem lépe vyhodnotit potřebnost příspěvku na obnovu kulturní památky. Krajský úředník ani politik nemůže mít přehled o všech památkách, jejich stavu a nutných opravách. Naopak, podvědomě upřednostňují ty, které znají, a tím znevýhodňují majitele, kteří nejsou v přízni těchto politiků. Uvědomujeme si však systémový problém, kdy památkáři stanovují např. vlastníkům domů v památkové zóně velice často nesmyslné požadavky na opravy a rekonstrukce. Do odstranění tohoto nerovnovážného vztahu památkář – vlastník, nezbývá, než zajistit těmto vlastníkům možnost spolufinancování takovýchto oprav (přičemž upřednostňujeme podíl samotné obce před krajem).

Svobodní a Soukromníci navrhují rozdělit finanční alokaci na tyto aktivity přímo jednotlivým obcím, a to dle počtu obyvatel. Obec by si následně sama rozhodla na svou vlastní odpovědnost, pro jaké účely tyto prostředky použije.

Zároveň navrhujeme, aby kraj většinu příspěvkových organizací, které zřídil nebo řídí, a které působí v oblasti kultury, převedl na příslušná města či obce. Nelze považovat za spravedlivé, když muzeum ve Frýdku-Místku má jiné postavení než muzeum ve Studénce, Ostravě či Rýmařově.

Obdobně je cílem převést nemovité kulturní památky, které nejsou využívány krajskými organizacemi, přímo na města a obce. Stejně, jako si obhospodařujete vlastní majetek, který máte tak říkajíc přímo pod nosem, budou obce a města zodpovědné za nakládání i s těmito památkami.

Naše kroky k odstranění centrálního plánování kultury:

  1. Rozhodnutí o rozdělení alokace určené na dotace kultuře obcím dle počtu obyvatel.
  2. Důkladná analýza využití nemovitých kulturních památek organizacemi kraje.
  3. Jednání s jednotlivými obcemi o převodu krajem nevyužitých nemovitých kulturních památek těmto obcím. Nabídka odprodeje nevyužitých nemovitostí státu a v případě nezájmu transparentní privatizace.
  4. Převod většiny příspěvkových organizací kraje sídelním obcím a městům vč. všeho souvisejícího vybavení.
  5. Spravedlivá nepřímá podpora všem kulturním aktivitám v Moravskoslezském kraji v rovině propagace, informování a řešení případných byrokratických překážek.
  6. Předložení legislativního návrhu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR na úpravu financování knihoven.